Je tomu již více jak tisíc let, kdy v roce 993 Slavníkovec biskup Vojtěch a Přemyslovec kníže Boleslav II., na tomto místě založili první mužský klášter v Čechách. Původní benediktinský klášter v Břevnově byl během staletí mnohokrát přestavován. Jeho nejstarší dochované zbytky, pocházející z počátku 11. století byly v poslední čtvrti minulého století objeveny v podobě předrománské krypty pod chórem dnešního kostela sv. Markéty.

Současný rozsáhlý klášterní komplex je okleštěn o některé hospodářské budovy a pozemky, které musely ustoupit okolní bytové zástavbě a rušné komunikaci. Perlou areálu je kostel sv. Markéty, hlásící se k nejhodnotnějším stavbám vrcholového baroka v Čechách. Byl vystavěn v letech 1708-1715 snad podle projektu Kryštofa Dientzenhofera. V odborné literatuře je zvažovaná i účast dalších architektů. Projekt presbytáře a zvonice kostela je přičítána arch. Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Podélná sálová stavba, dělená do tří částí, má mělké výklenky pro boční oltáře a dlouhý mnišský chór. Za kostelem a na východ od něj se rozkládá budova konventu se třemi dvory uprostřed. Ke klášteru patří i další stavby a rozlehlá zahrada dodnes si udržující základní barokní rozvrh. Na jejím západním konci je letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou, při které byl kdysi klášter založen.

Při závěru kostela na severní straně stojí několikapatrová věž zakončená osmibokou cibulovitou bání s lucernou a makovicí. Ve zvonici její předchůdkyně visel kdysi nejstarší pražský zvon z roku 1313. Z dnes neznámých důvodů byl přemístěn a zavěšen ve zvonici věže Staroměstské radnice. Tady se dočkal své zkázy při velkém požáru v květnu 1945. Další zdejší zvony byly rekvírovány za I. i II. světové války a tak tu visí zvony podstatně mladší.