Pojmenování náměstí je platné od jeho vzniku v roce 1931. Náměstí vzniklo už jako „pražské“, neboť Košíře byly připojeny k hl. městu Praze zákonem, který vešel v platnost 1. ledna 1922. Nevelké Košířské náměstí je po své západní a východní straně obklopeno činžovními domy. Severní hranici vymezuje frekventovaná Plzeňská ulice, střed náměstí tvoří zeleň.
Od jihu se z návrší k náměstí obrací kostel sv. Jana Nepomuckého. Vypracováním projektu kostela v doznívajícím funkcionalistickém slohu byl pověřen málo známý arch. Jaroslav Čermák (1901-1990). Ten navrhl strohé řešení s jednolodním ústředním prostorem, ovšem velice originální a působivé. Stavební realizace proběhla v letech 1940-1942, tedy v průběhu II. světové války. I když nebyly všechny práce dokončeny podle původního záměru, byl kostel vysvěcen k poctě českého národního světce sv. Jana Nepomuckého. Smutným konstatováním je, že ing. arch. František Couf, který pomocí své libeňské firmy stavbu řídil, byl krátce po dokončení stavby, spolu se svojí manželkou Josefou, 17. června 1942 popraven na střelnici v Kobylisích, údajně pro poslech zahraničního rozhlasu.
Dominantou objektu je 50 m vysoká štíhlá věž o zhruba čtvercovém půdorysu. Uvnitř je vložené dřevěné schodiště vedoucí až na vrchol. Věž je zakončena otevřenou zvonicí ve tvaru obráceného písmene U. Původní záměr, že zde budou zavěšeny čtyři zvony, se nepodařilo naplnit, vždyť v době II. světové války se kostelní zvony naopak rekvírovaly. Zvony byly osazeny až v roce 1999. Na úplném vrcholu věže je umístěn kříž.
