Kříženeckého náměstí vzniklo v roce 1947 před filmovými ateliéry na Barrandově. Tehdy také získalo svůj název, který je platný dodnes. Náměstí bylo pojmenováno po českém architektovi a filmaři Janu Kříženeckém (1868-1921). Jmenovaný byl výborným fotografem a spojení s jeho profesí architekta vedlo městský archiv k tomu, že ho pověřilo pořídit více jak 4 000 snímků zachycujících podobu města. Unikátní kolekce, neboť mnohdy představuje Prahu zmizelou, se dodnes zachovala. Jana Kříženeckého nadchl vynález kinematografu, začal natáčet a sám i předvádět, obojí s velkým úspěchem. Zcela po právu je tak po tomto českém průkopníkovi kinematografie pojmenováno náměstí před filmovými ateliéry na Barrandově.
Ty byly, z podnětu bratří Miloše a Václava Havlových a podle projektu arch. Maxe Urbana, vystavěny v letech 1931-1933 a v dalších letech dále rozšiřovány. Své filmy tady točili snad všichni přední čeští režiséři a dlouhý výčet by byl i těch zahraničních. Natáčení pokračovalo i za II. světové války, když společnost A-B byla transformována na společnost Prag-Film. Po roce 1990 vypukly spory o dalším směrování Barrandovských ateliérů. Nakonec v závěru roku 2006 došlo k otevření komplexu tří nových zvukotěsných filmových ateliérů, svojí rozlohou 4 000 m2, největších v Evropě.
Jižní stranu Kříženeckého náměstí zabírá hlavní budova filmových ateliérů se svojí vysokou čtyřbokou štíhlou věží. Průčelní stěna věže je prosklená a je v ní umístěno schodiště, po kterém se dá vystoupat na rovnou střechu obehnanou zábradlím.
