Dříve náměstí nemělo žádný název, až v letech 1906-1934 se mu dostalo pojmenování Komenského. Jan Amos Komenský (1592-1670) byl biskup jednoty bratrské, pedagog, vědec a spisovatel. Od roku 1934 až do roku 1948 to bylo Podolské náměstí, jako upomínka na dříve samostatnou obec Podolí, připojenou k Praze v roce 1922. V roce 1948 se název změnil na Nedvědovo náměstí, k poctě MUDr. Miloše Nedvěda (1908-1943), docenta Karlovy univerzity. Jmenovaný byl význačným odbojovým pracovníkem. Právě za spolupráci s domácím odbojem za německé okupace, byl nacisty zatčen a odvlečen do koncentračního tábora, kde zahynul.
Celou západní stranu Nedvědova náměstí zabírá zadní trakt Podolské vodárny. Ta byla stavěna ve dvou etapách, první v letech 1925-1929 a druhá zhruba po třiceti letech. Obě části, spojené potrubním mostem, mají stejný architektonický výraz, neboť jsou dílem dr. ing. arch. Antonína Engla.
Dominantou náměstí je velká školní budova čp. 140. V parkově upravené části před školou je pomník bojovníkům v pražském květnovém povstání. Postava bojovníka je v nadživotní velikosti. Na soklu je nápis: „BRATŘÍM PADLÝM V PODOLÍ REVOLUČNÍ BOJOVNÍCI Z KVĚTNA 1945.“
Rovněž na jižní straně náměstí stojí i další školní budova čp. 101. Před jejím průčelím je parkově upravený prostor s dětským minihřištěm.
