Zbraslav má velmi starou a slavnou historii. První zmínka o ní pochází již z roku 1115. Král Přemysl Otakar II. si tu ve druhé polovině 13. století postavil lovecký zámek. Jeho syn Václav II. daroval obec cisterciáckému řádu a nechal tu postavit klášter zvaný Aula Regia (Královská dvorana). Byli v něm postupně pohřbeni významní představitelé přemyslovského rodu, později i král Václav IV. Jako město se Zbraslav uvádí po roce 1304. Městský znak jí byl udělen někdy v 16. století. K hl. městu Praze byla Zbraslav připojena 1. července 1974.

Středem Zbraslavského náměstí probíhá rušná komunikace, jsou tu i dvě stanice městské autobusové dopravy. V dolní části náměstí najdeme ve frontě domů i ten, který má čp. 464. Pro život Zbraslavi je zcela nezbytný, neboť je to od roku 1995 radnice. Celou severozápadní stranu náměstí tvoří bývalý klášterní pivovar, fungující možná již záhy po založení cisterciáckého kláštera. Po třicetileté válce se ocitl v rozvalinách, teprve v roce 1764 byla dostavěna nová pivovarská pozdně barokní budova. Později se zde střídali civilní majitelé, ale jakost prý byla stále výborná. Zbraslavský pivovar přestal vařit pivo v roce 1950. V horní části náměstí je nárožní jednopatrový dům, v jehož přízemí je restaurant Škoda lásky, kde je i památník hudebního skladatele Jaromíra Vejvody, autora stejnojmenné, světově proslulé polky.

Na náměstí od roku 1928 stojí důstojná dominanta, pomník obětem I. světové války. Jádro pomníku tvoří mohutný vodou ohlazený balvan, který byl vytažen z řečiště Vltavy u Kamýku. Uprostřed pomníku stojí ženská postava, alegorie Čechie držící v obou rukách žerď rozvinutého praporu, na kterém je český heraldický symbol, dvouocasý lev. Autorem sochy je Josef Žák.