Málokterá pražská ulice či ulička vzbudí tolik romantických představ jako tato. Zlatá ulička ve své trase kopíruje část opevnění vybudovaného na konci patnáctého století za vlády českého krále Vladislava Jagellonského. Opevnění doplňují, mimo Daliborku, ještě dvě válcové věže, Mihulka a Bílá. Nad střechou domků v hradbě probíhá krytá obranná chodba, komunikačně spojující věže. Dnes je turisticky využita a je zde možno zakoupit výrobky kovářů, pasířů a cínařů.
Císař Rudolf II. svým dekretem ze 16. září 1597 vyhradil prostory mezi klenutými hradebními oblouky k bydlení hradním střelcům a tím povolil výstavbu těchto miniaturních objektů. Sbor hradních střelců měl výrazně červené ustrojení a byl zrušen za josefínských reforem. Název uličky se odvíjí od skutečnosti, že zde bydleli též zlatotepci.
Domky, které ve Zlaté uličce stojí pouze po jedné straně, jsou mistrovskou ukázkou toho, jak využít doslova každý čtvereční centimetr místa. Jsou patrové, nízký horní prostor sloužil k přenocování. Některé z domků jsou i částečně podsklepené. Stísněnost interiérů a nedostatek slunečního svitu, neboť okna jsou obrácena k severu, nahrazoval obyvatelům nádherný výhled do Jeleního příkopu, na Královskou zahradu, Míčovnu a Letohrádek královny Anny.
Poslední majitelé a nájemníci se odstěhovali v roce 1948, a přestože obdrželi kvalitní náhradní byty, odcházeli neradi a s protesty. Domky Zlaté uličky byly poté rekonstruovány za architektonického vedení Pavla Janáka. Jejich barevné fasády navrhl národní umělec, malíř a ilustrátor Jiří Trnka. Dnes jsou v nich vesměs prodejny turistických suvenýrů.
