Písecká brána je významnou stavební i historickou památkou. Má i své číslo popisné 208. Zaslouží si pozornost proto, že vedle vyšehradských bran je jednou z posledních starých pražských bran a upomínkou na časy, kdy ještě byla Praha obklopena hradbami. K její severní bráně pro povozy, stejně tak jako ke dvěma brankám pro pěší lze přijít od stanice metra trasy A parkem Charlotty G. Masarykové. K jižní bráně pak od letohrádku královny Anny, ulicí K Brusce. Na této straně je také umístěna nápisová pamětní deska: „Písecká brána postavená r. 1721 Kryštofem Dienzenhoferem. Sochařská výzdoba od Jana Oldřicha Mayera, jedna z mála dochovaných bran pražského opevnění, doklad vývoje barokní fortifikace Prahy.“

Tato brána, která převzala pojmenování po svých dvou malostranských předchůdkyních, byla postavena v rámci nové barokní fortifikace, která se začala stavět záhy po skončení třicetileté války. Právě tato válka ukázala, že staré, vesměs gotické hradby již nejsou schopny odolávat stále se modernizující vojenské technice. Začalo se stavět v roce 1655 a na úsek malostranský a hradčanský došlo až naposledy. Ze všech bran byla právě Písecká brána stavěna poslední a to v rámci tzv. Mariánských hradeb.

Od té doby prodělala Písecká brána mnohá protivenství a svého času měla být dokonce zbouraná. Naštěstí se zachovala, včetně přízemních přístavků na jižní straně, které v minulosti sloužily jako ubytovny strážných. Po roce 2000 byla chátrající Písecká brána generálně rekonstruovaná podle projektu arch. Petra Fuchse a to včetně výtvarné výzdoby. V průjezdu, kde je špalíčková dlažba a cihelná klenba se konají výstavy. V dalších prostorách různé kulturní akce. Obnova této významné stavební památky byla kulturní veřejností přijata velice pozitivně.