Členové řádu Tovaryšstva Ježíšova – jezuité přišli do Prahy v roce 1556 pod vedením Petra Canisia, který byl později svatořečen. V pražských historických městech zřídili několik center, z nichž nejvýznamnější bylo Klementinum na Starém Městě pražském. Za podpory panovníka, šlechty, měšťanstva a také díky četným darům a odkazům vybudovali jezuité postupně během období trvajícího přes dvě stě let rozsáhlý komplex takřka v té podobě, jak jej známe dnes. Klementinum se stalo baštou nejen katolické víry, ale též vzdělanosti.
Dominantou Klementina je astronomická věž, dříve nazývaná též matematická. Věž vybudovali jezuité již v roce 1722, ta se však v původním stavu nezachovala. Zhruba v polovině 18. století se jezuité rozhodli astronomickou věž přestavět. Podle dostupných pramenů trvala přestavba a úprava neúměrně dlouho, asi od roku 1749 až do roku 1777, přičemž stavebně se vrcholu věže dosáhlo již v roce 1751. Mezitím byl 21. července 1773 papežskou bulou jezuitský řád zrušen.
Nehynoucí zásluhu na přestavbě věže a především na jejím vybavení astronomickými přístroji má matematik, fyzik a astronom Josef Stepling (1716-1778). Jeho zásluhou je též od roku 1775 v Klementinu zavedeno pravidelné meteorologické měření. I proto stojí na nádvoří Klementina pomník k jeho poctě.
V letech 1891-1911 se střílelo tzv. Pražské poledne. Pomocí unikátních slunečních štěrbinových hodin a časoměrných přístrojů zjistil muž na věži, že je 12 hodin, vyšel na ochoz a mávl praporem. Na Mariánských hradbách pak připravení dělostřelci vystřelili.
Věž Klementina je vysoká 52 m a na jejím vrcholu je socha Atlanta nesoucí zeměkouli se symbolem Božího oka. Socha byla přenesena z původní věže a je z dílny slavného Matyáše Bernarda Brauna.
