Svojí věží či spíše věžičkou přispívá Betlémská kaple, stojící na stejnojmenném náměstí, skromným podílem do množství ostatních pražských věží. Tady se však bezesporu dá použít konstatování, že čím menší věž, tím významnější objekt.
Betlémská kaple byla založena listinou, vydanou 24. května 1391 dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Milheimu a zbudována na místě k tomu věnovaném staroměstským obchodníkem Křížem, aby se zde kázalo česky, jazykem prostému lidu srozumitelným. Kaple se stala východiskem husitského hnutí. Pojala na 3 000 lidí. Nejdůležitějším místem tady nebyl oltář, ale kazatelna. Odtud pronášel Mistr Jan Hus svá plamenná kázání.
Neblahý osud legendárního betlémského kazatele je dostatečně znám. V Betlémské kapli se však ještě nějaký čas kázalo v duchu jeho odkazu. Po bitvě na Bílé hoře spravovali kapli dominikáni, od roku 1661 jezuité. Nakonec byla 16. srpna 1786 zbourána. Na místě poté vystavěny činžovní domy.
Při čtyřstém výročí smrti Mistra Jana Husa v roce 1915, ožily vzpomínky na historickou Betlémskou kapli. Architekt Alois Kubíček průzkumem zjistil, že část zdiva kaple zůstala při stavbě činžovních domů zachována. Apeloval proto na obnovu tak význačné kulturní památky. Teprve až 30. června 1948 schválila vláda návrh ministra Zdeňka Nejedlého na stavební i kulturní rehabilitaci Betlémské kaple. Vypravováním projektu byli pověřeni prof. arch. Jaroslav Fragner a ing. Bedřich Hacar. Následně dostala Betlémská kaple podobu, jakou patrně měla v dobách mistra Jana Husa. K slavnostnímu otevření došlo 5. července 1954.
Kaple má dvě sedlové střechy. Na té východní je umístěna věž, která má podobu jehly. Stojí na polygonálním půdorysu a nad lucernou je vysoká, štíhlá lomená střecha.
