Kostel sv. Petra je gotická trojlodní stavba složitého vývoje. V průběhu 14. a 15. století postupně nahradila původní, zde stojící menší románskou baziliku, která tady jako farní kostel osady německých kupců stála již před rokem 1178. Ke konci 17. století byl kostel zbarokován. V letech 1874-1879 a 1913-1914 pak provedena regotizace podle projektu arch. Josefa Mockera.

Do pražského panoramatu přispívá starobylý kostel sv. Petra Na Poříčí hned čtyřmi věžemi. Jednak dvojicí průčelních věží, každá o výšce 38 m a půdorysu 4,90 x 4,90 m. Ty byly již při románském kostele a v letech 1483-1497 goticky upraveny. Po požárech v letech 1653 a 1659, které zasáhly i kostel, dostaly barokní fasádu. Ta odstraněna při uvedené regotizaci. Další věží, či spíše, vzhledem k její subtilnosti spíše věžičkou je sanktusník vyrůstající z hřebene střechy ve východní části nad presbyteriem. Ani v jedné z věží dnes nevisí zvony, a to včetně té čtvrté, nižší jednopatrové, umístěné nad severní předsíní kostela.

Samostatně stojící zvonice, vysoká 39,5 m, je vystavěna z pískovcových kvádrů. V jejím přízemí je uliční průchod. Ve druhém patře je šest oken s hrotitými oblouky. Na věžním průčelí je zasazena kamenná deska s latinským nápisem, jenž v překladu zní: „Měšťané farnosti sv. Petra Na Poříčí nákladem soukromým tuto věž vděčnému potomstvu vystavěli r. 1598.“ Vrchol věže tvoří cibulovitá báň s lucernou a čtyřmi ciferníky bicích hodin. Ve věži jsou dnes tři zvony. Největší je Petr, původně z roku 1691, přelit v roce 1701, zvon Pavel z roku 1724 a menší zvon umíráček. Do zvonice se vstupuje dvířky z jižní strany. Vřetenové schodiště vede do prvního patra, kde jsou zavěšeny zvony. Do vrcholu věže vedou příkré dřevěné schody. Tam je možné sledovat odbíjení cimbálu, který oznamuje nejen celé hodiny, ale i čtvrthodiny.