Kostel sv. Šimona a Judy v ulici U Milosrdných na Starém Městě pražském je výjimečný již svým zasvěcením. Jako jediný z pražských kostelů je zasvěcen apoštolské dvojici sv. Šimona Horlivce a Judy Tadeáše, kteří společně hlásali evangelium v severní Africe a Persii a oba zemřeli mučednickou smrtí.
Na místě dříve stávala špitální kaple stejného zasvěcení, založená před rokem 1357. Stejného zdiva bylo částečně použito v letech 1615-1620, kdy zde byla vystavěna sálová stavba s emporami a výklenkovými kaplemi. Pozdně renesanční kostel sloužil jako modlitebna českých bratří. Vysvěcen byl 14. července 1620. Již krátce nato, o Štědrém dnu téhož roku, císař Ferdinand II. odevzdal kostel řádu milosrdných bratří.
Ti se vzápětí pustili do přestavby modlitebny na katolický kostel a zároveň do výstavby svého konventu a velké nemocnice. Kostel, který byl nově vysvěcen v roce 1632, získal dalšími úpravami barokní podobu. Když poté daleko později, za komunistického režimu, musel řád milosrdných bratří konvent i kostel opustit, stal se z kostela depozitář Muzea hl. m. Prahy. Po roce 1990 se dostal kostel zpět do rukou svých majitelů, byl důkladně zrekonstruován a dlouhodobě propůjčen pro pořádání koncertů komorní hudby. Rovněž došlo k velké opravě zdejších historických varhan.
Na východní straně má kostel věž vysokou téměř 39 m. Původně gotickorenesanční a spolu s úpravami kostela v roce 1620 a 1720 zvyšovanou. Dnes má typické znaky vrcholného baroka - nárožní pilastry zakončené akanty, členění římsami, oválná a segmentově zakončená okna. Na vrcholu věže nad bohatě profilovanou lomenou římsou je osmiboká cibulovitá střecha s lucernou a hrotem s makovicí a křížem. Vnitřkem věže vede až do zvonice vřetenové schodiště.
