Zděná věž vodárny v té podobě, jak ji známe dnes, byla vystavěna mezi roky 1582-1596. Dodávala vodu pro Malou Stranu. Od toho se částečně odvíjel i její název Malostranská vodárenská věž. S dodatkem Petržílkovská, ten byl převzat od té skutečnosti, že předtím tady stávala dřevěná vodárenská věž a mlýn, o které pečoval novoměstský měšťan a pekař Jan Petržílka se svými pomocníky. Malostranská vodárna na Smíchově u dnešního Jiráskova mostu pracovala ze všech pražských historických vodáren nejdéle. Provoz byl definitivně zastaven 20. září 1886.

Věž bývalé vodárny, vysoká 34 m, má obdélníkový půdorys 8,6 m x 9,6 m. Je přístupná z administrativní budovy čp. 90/4 v Nábřežní ulici. Tu spolu s věží užívá a vše nedávno vzorně zrekonstruoval VRV Praha – Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Z jejího druhého patra je možno přejít po ocelové prosklené lávce do vlastní věže. Lávka vede nad plavebním kanálem a byla vybudovaná v roce 1990 podle návrhu ing. arch. J. Petříkové.

Po vstupu do věže, která má stanovou střechu krytou prejzy s vikýřovými okny a sedm podlaží, sestoupíme nejdříve dřevěným vřetenovým schodištěm, které prostupuje celý objekt, do přízemí, kde se nachází zasedací místnost. Zde je dnes už těžko uvěřitelné znamení, kam až sahala voda při povodni v srpnu 2002. Pak můžeme stoupat po točitém schodišti, kde funkci madla po celé výšce supluje silné lano. Možno též použít výtah, který je ovšem pouze pro jednu osobu. Ze schodiště jsou výstupy do jednotlivých místností. Stropy jsou nové, trámové a leží na místě původních. Nejvyšší dvě podlaží jsou přestavěna novodobě a své místo tady má sekretariát a nejvýše je kancelář generálního ředitele. Jak administrativní budova, tak věž je veřejnosti nepřístupná.