Náměstí Pod Emauzy je jedním z klidových prostorů centra Prahy. Nechybí ani lavičky, ze kterých je možno pozorovat zdejší dominantu, pomník Praha svým vítězným synům. Nabízí se i pohled vzhůru na slavnostně osvětlený benediktinský klášter a kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a sv. patronů slovanských v Emauzích s jeho novodobými, 50 metrů vysokými jehlancovitými věžemi s pozlacenými špicemi podle návrhu architekta F. M. Černého, stejně tak i na starobylý kostelík sv. Kosmy a Damiána.

Vytvořením pomníku koncipovaného jako památník Pražanům padlým v I. světové válce, připomínky legionářského odboje a vzniku Československé republiky byl pověřen sochař profesor Josef Mařatka (1874-1937), žák Myslbekův, známý svou stáží v pařížském ateliéru Augusta Rodina. Ten vytvořil vynikající dílo, prezentující v monumentálním skupinovém pomníku postavu Republiky, dekorující lipovými ratolestmi vítězný prapor, se kterým přicházejí představitelé jednotlivých legionářských armád. Postavy byly vysoké tři metry. Součástí pomníku byly i nápisy. Na průčelní straně monolitu kupříkladu dvojverší z básně Viktora Dyka Země mluví: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“.

Slavnostní položení základního kamene se konalo 25. října 1928. Neméně slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo 29. října 1932 za účasti pražského primátora JUDr. Karla Baxy. Pražané však neobdivovali pomník dlouho, v roce 1940 byl, na rozkaz nacistů, jako připomínka naší státnosti, odstraněn a zničen.

V původní podobě obnovený pomník, včetně všech nápisů, dílo akademické sochařky Kateřiny Amortové, byl slavnostně odhalen 28. října 1998. Byly provedeny i úpravy nejbližšího okolí.